Mladí hasiči

BOCHOŘ 2016

Podrobnosti
Napsal Renáta Ryhetníková

Napsala: ELIŠKA

Je sobota 17. 9. - právě jsme vyjeli směr Bochoř. Po cestě jsme se stavili pro Domina, mezitím jsem si udělala místo dole pod sedadly, kde se mi to ze začátku zdálo pohodlné… Už přišel . Domin má jídlo, My máme Domina! Renča zavelela ,,do tanku, v tank!“ a cesta pokračovala. Jsme na Nové Vsi a jedeme pro pana rybníkáře, který s náma bude prý večer "pařit?! " Otevřeli jsme dveře, protože je tu nedýchatelno (druhá zastávka). Majda chce spát… bere si sluchátka, ale neposlouchá. Bude velká Bluethoot výměna písniček. Pan Tomáš nastoupil a my jedeme dál. Vyjeli jsme pravděpodobně od rybníků, a já pomalu přicházím na to, že volba sezení pod sedadly nebyla zrovna nejlepší. Pomalu projíždíme Metylovicemi a Majdin mobil se pomalu zaplňuje písničkami. Nalevo byla svatba. Za chvíli pojedeme do obchodu, protože budeme kupovat pití a někteří i jídlo. V rádiu začala hrát asi Renčina oblíbená, a tak řekla ,,Ruce nahoru a jedem!“
Blíží se nakupování, ale ještě nevím, co si koupím...

Nákupy proběhly na naše očekávání vcelku dobře. Koupili jsme asi dvě tašky jídla, hned jsme se do něj pustili. Tomáš nám každému dal jeden Semtex,ať máme dostatek energie na večer, takže si myslím, že to bude dobrý kámoš. Domin rozdává skitlesky, byl by hřích si nevzít. Tomáš převzal vládu nad rádiem, a tak nehrozí žádné country hity. Maya se snaží spát. Nejde to.  Lovili jsme mouchu. Honza mi řekl, že jsem blbá (no, každý nemůže být Einstein). Jsme u nějakého dalšího tesca, čůrací pauza. Nikdo nečůral. Kostelík. Majdě vrže koleno, ale nepíšu to, protože je to trapné, říkala Maya. Z rádia hraje Majkl svoji černou a bílou. Jsme v Čechách pod Kosířem. Parkujeme. 
Máme za sebou hasičské muzeum a muzeum kočárů. V hasičském muzeu to bylo ještě zajímavější, než v kočárovém, protože jsme si mohli vyzkoušet některé exponáty. Za zmínku také stojí pán, jenž měl tu trpělivost a přeříkal úvod k prohlídce.
Právě čekáme na prohlídku zámku. Jsou tady papuče, proto doufáme, že budeme mít ty modré. Za pět minut začíná prohlídka. Prohlídku máme za sebou, no byla to sranda. Nejvíc asi Gizela a Ojety. Dokonce jsme měli i modré papuče. Teď už jedeme bomby na Bochoř. Zastavovali jsme v tescu pro babány. Od  tesca s náma vzadu jede Tomáš, donutil nás se připoutat, a tak žádná sranda. 
Právě jsme dorazili na bochořské hřiště. Postavili jsme si stany a začalo pršet, takže jsme se na chvíli schovali v autě. Mezitím, co pršelo, se udělal pořádek v autě. Jako zázrakem přestalo pršet. Rozutekli jsme se hledat záchody a objevovat areál. Nic se nezměnilo...Pak jsme si přemotali hadice. Blížil se zahajovací ohňostroj,  a pak už nastal čas na náš útok. Start - koš, béčka, stroj, všechno sedlo... ale  výsledný čas kolem 27 sekund. Po útoku jsme si zašli na jídlo, a pak už jen diskotéka. Na vyhlášení jsme si vybrali "růžovou sovu," které jsme dali jméno Růženka a nakonec Luki vybojoval ještě jednu. Po vyhlášení , byli jsme 35 asi z 60 týmů, jsme šli spát.. 
Teď je 7:21, všichni asi ještě spí, jen stanový tábor od nějakého týmu před chvíli zmizel... Nastalo vstávání, balení stanů, snídaně a následný odjezd. Jedeme... z rádia zase hraje Evropa, loučíme se s bochořskými hasiči... Tentokrát, už ale někteří nadobro, jakožto mladí hasiči. Možná, možná se příští rok přijedeme podívat, ale už pouze jako diváci - nezaběhneme si, nevybereme si sovu,...

Komentáře vytvořeny pomocí CComment